Cesta do kostela

6. listopadu 2011 v 14:43 | iness |  Iness
Tak, první listopadový článek je tady! :) Musim vám sdělit jednu věc (nevim ale,jestli jsem o tom už dříve nepsala), za necelé tři týdny letím se školou na dva týdny do Izraele! Už se nemůžu dočkat a hrozně se těším. Dostaly jsme už na celý pobyt program a je to úplně skvělý.Budeme se koupat v Mrtvém moři, na Šabat budeme spát :),budeme přespávat u beduínů,kteří nás svezou na velbloudech,pojede i na oslech a v džípech,půjdeme do jejich národních parků atd.atd....skvělý je,že budeme mít celou dobu jako doprovod ozbrojeného zdravotníka a neustále budeme mít k dyspozici Izraelsko-americkou armádu a oni nám budou vždycky zjišťovat jak bezpečné je místo,kam zrovna pojedeme :) Není to skvělý? Samozřejmě se budu hrozně bát teroristů,pavouků,hadů a štírů ale jedou s námi dvě nejlepší učitelky ze školy a bude to hrozná sranda! Těšim se až tam bude teplo a krásně. Rodiče koupili kůli mé cestě i nový foťák,takže budu fotit,fotit a fotit! :) Taky se těšim až si budu balit!! :)
Jelikož máme tedy nový foťák a dneska krásně svítilo sluníčko,na cestu do kostela (přes takový les a kopec) jsem si ho vzala a pořídila pár podzimních snímků....
 

Halloween

31. října 2011 v 19:28 | iness
Tak zítra už bude listopad.Potom dušičky,Hallween(před chvílí jsem zjistila že ten je už dneska!:),cesta do Izraele,Vánoce,..................
Popravdě,Halloween nemám moc ráda,toť k nadpisu. Dneska jsme o angličtina dlabaly dýně a četly článek o Halloweenu,věděli jste,že se původně místo dýně dlabal tuřín?? :)
Jinak se mám dobře,poslední měsíc mám každý týden nějaké židovské prázdniny. Většinu času mi ale stejně zabírá škola. Učím se Hebrejsky,učím se Německy,Anglicky, učím se chemii,fyziku,matiku,učím se biologii a já nevim co všechno :) Byla jsem s rodinou na hřbitovech,v Dětenickém pivovaru a v krčmě. Počasí je dost zvláštní,chvílí svítí sluníčko,chvíli mrzne a chvíli je ,,mlha jako mlíko". A víte co mi to všechno,počasí,jablka,vydlabané dýně a svíčky připomíná? Přece jedinečného Hercula Poirota Viděla jsem vraždu :) Pokud máte rádi detektivky a chcete dostat příjemnou podzimní náladu,pusťte si tento díl Poirota.


Měte se famfárově! Iness :)

Big fish

20. října 2011 v 22:22 | iness |  Filmy

Ahoj,
po dlouhé době další článek do sekce ,,Filmy". Dneska a zítra mám prázdniny,zase :)
Co jsem nového zažila od posledního článku? Napíšu to zjednodušeně: Byla jsem s Caddy u Clarett a dívali jsme se na 2012.Smály jsme se u filmu 2012. Filmu 2012 se budeme smát ještě dlouho. Pak byla Škola. Zase škola. Zaše škola (projektový den).Mrzla a mokla jsem v Praze. Byla jsem s kámoškou v sinagoze na divadelním představení jedné střední školy. Mrzla a mokla jsem cestou Prahou. Dojela jsem s kámoškou ke kámošce. Najedly se. Koukaly jsme se na film Velká ryba. Jedly jsme. Koukaly jsme na film Fontána. Jedly jsme. Bylo půl třetí,tak jsme šly spát :) Dneska jsem přijela domů a teď vám píšu. Článek ale nebude o mě ale o filmu Velká ryba (Big fish),který jsem s kamarádkou včera-dneska viděla a který mě zvláštním způsobem zaujal.....
 


Cup of tea

10. října 2011 v 18:04 | iness |  Iness
Začal podzim. Divíte se,že se tu objevil nový článek? Já taky. Dneska jsem byla dopoledne u zubaře a tak jsem už nejela do Prahy do školy (no řekněte,mělo by to ještě vůbec smysl? :) a zůstala jsem doma. A teď už o škole ani muk.
Byla sobota. Už od saméh rána byla zima,šero a pršelo,proto není divu že se mi už před šestou nechtělo z vyhřáté postele. Ale vstala jsem. Vstala a jela se ségrou,kámoškou,Caddy a jejími sourozenci na vikariátní setkání mládeže do Obděnic u Petrovic. Nechci a nebudu vám popisovat celý den,který jsem celý strávila zabalená v zimní bundě a pověčinu něj sem se třásla zimou. Ani moc nevím,co jsem od toho očekávala ale nakonec mi to nepřišlo vůbec špatný (až na tu zimu,pochopitelně). Přešla jsem na jiné myšlenky a odpočinula si od učení a stresování se. Byla jsem na dvou zajímavých přednáškách o Dětech ze skumavky a vyráběla s holkama z fimo hmoty naušnice.Hned jak jsem večer přijela,lehla jsem si do postele a spala a spala....
Bohužel jsem se vzbudila do dalšího deštěm promáčeného a zmrzlého dne. Do kostela jsem si chtěla vzít foťák,abych mohla po cestě fotit les ale nic. Kdybych šla do kostela pěšky,zmrzly by mi nohy a kdybych měla venku fotit,zmrzly by mi ruce a možná i foťák :) Přišla jsem domů a uvařila si pořádný hrnec mého milovaného peprmintového čaje,bez něj si den nedokážu ani představit :)Nebudu už radši moc dál psát,protože bych určitě psala o škole. Mějte se krásně!
Iness



Šťastný nový rok!

29. září 2011 v 13:38 | iness
Ahoj,
včera,jak jistě víte, byl státní svátek a tak jsem využila volného času a
vytvořila si nový design. Ještě mám v plánu ho trošičku vyladit a snad se
mi to povede brzy.
Jinak se mám dobře. Židé zrovna slaví nový rok 5772 a tak mám do pondělí prázdniny :)
I když mám ale volný čas, nemám vůbec nápady na další články,tak pokud máte nějaký nápad či přání na další článek,neváhejte a pište do komenntářů. Budu vám moc vděčná.
Mějte se moc hezky.
Vaše Iness :)

Noah Gordon - Šaman

24. září 2011 v 12:40 |  Knížka,kterou čtu
Ahoj,
už od konce prázdnin čtu knížku (román) Šaman od spisovatele Noaha Gordona. O prázdninách jsem měla spoustu času a spoustu zábavy ale na čtení jsem si nenacházela tolik času. Teď,když začala škola a skoro nic nestíhám,jsem se doní začetla. Čtu když čekám ve škole na hodinu,čtu ve vlaku,čtu u taťky v práci po škole,čtu večer,kdy mám spát :) Mám štěstí že kniha má asi 400 stránek a jen tam se nedočte. Během četby se mi často zvedá žaludek a chce se mi brečet,smát se nebo naopak se cítim mizerně,když čtu o válce a násilí proti Indiánům a otrokům...Nedokážu příběh popsa svými slovy (je to hodně spletité) a proto přidávám recenzi z internetu + krátký životopis autora.
Noah Gordon se svou ženou žijí na lesní farmě v Berkshirských vrších v západním Massachusetts. Manželka je vydavatelkou místních novin, on je lékařský technik na jejich pohotovostní stanici. Mají tři odrostlé děti, Lízu, Jamie a Michaela. Při psaní trilogie se pro hodnověrnost děje nechal zaměstnat v nemocnici, studoval dějiny lékařství i různé chirurgické postupy v minulosti. (toť krátce z wikipedie o Gordonovi).
Klasický western, historický román, detektivka, politický thriller, román o naději a zklamání, o válce a míru, o lásce a nenávisti, o přátelství a zradě, o rozumu a víře, o demokracii a zvůli, kniha nabitá dějem, prošpikovaná jemným humorem a ještě jemnější erotikou - to vše je Šaman, další z románů Noaha Gordona, které sledují osudy skotské lékařské dynastie Coleů v průběhu dějin. Šamanův příběh se odehrává ve Spojených státech amerických přibližně v polovině devatenáctého století. Rob J. Cole, mladý skotský lékař, se po zapojení do politických nepokojů ve vlasti ocitne na útěku a skončí v Novém světě. Rozhodne se připojit k prvním osadníkům na původně indiánském území ve státě Illinois, kde je hrstka farmářů v nově založené osadě Holdenův Přívoz vydána na milost a nemilost drsné přírodě, úrazům i smrtícím epidemiím. Přítomnost lékaře znamená pro osadníky pouto se ztracenou civilizací i hlavní naději pro přežití. Robův hluchý syn, od dětství přezdívaný Šaman, touží kráčet v otcových stopách a oženit se s židovkou Rachel - sny, o jejichž nesplnitelnosti sám leccos tuší… Úzká rodinná, sousedská i přátelská pouta v nevelké komunitě jsou navíc narušena konfliktem mezi Severem a Jihem, který brzy přerůstá v ozbrojený konflikt, v němž se i členové Coleovy rodiny ocitají na opačných stranách barikády.(zdroj).

Beseda na Židovské obci

18. září 2011 v 10:37 | iness
Ahoj,
přes týden jsem nenapsala žádný článek. Domů jsem se ze školy vracela pozdě (v půl sedmé nebo osmé) a jednou jsem dokonce přespávala s taťkou v Praze. Ale,už jsem si přednastavila článek na nastávající týden,tak se máte na co těšit :)
Článek bude zase na téma škola :) Nevím jestli jsem to nepsala už minule (snad ne) ale,jako třetí jazyk máme hebrejštinu,učitelka,kterou bychom měly mít je někde pryč a tak máme pořád suply,nebo nám hodiny odpoadají. A představe si, na Hebrejštinu máme písanku :) Je to prostě skvělý,otvírá se opačně,než normální knihy a sešity a čte se v ní z prava do leva :) Tak se zatím učím první čtyři písmenka (tužkou :) a mám v tom hrozný zmatek :)
Další věcí je,že naše škola zhruba jednou za 4-6 let pořádá zájezd do Izraele. Letos je to na přelomu listopadu a prosince,letecky a na 14 dní,a za skvělou cenu,takže koncem podzimu letim do Izraele! :) :) Už se docela těšim,i když se budu hrozně bát teroristů a že vypukne válka,až tam budem. Naštěstí jako žid.škola budeme mít po celou dobu zájezdu ozbrojenou ochranku (už se na ni těšim :) !
Ach jo ta škola,pořád melu a píšu jenom o ni,takže musim zmínit alespoň to počasí. Počasí je hrozné :( Pořád je větší a větší zima a dneska je zataženo a šedivo a v dalších dnech to má být ještě horší!

I´m sorry

8. září 2011 v 18:19 | iness
Ahoj,
omlouvám se,že jsem už dlouho nenapsala. Poslední dobou jsem byla tak zaneprázdněná,že poslední můj článek byl napsaný v srpnu!!
Věci se totiž mají tak. 1.září jsem jela s největšími obavami na adaptační kurz s mojí ,,třídou" na Cestovním ruchu a moje všechny nejhorší obavy dokázaly naplnim téměř do druhého dne. Nebudu vám psát jak hrozné to bylo,jak jsem strašně chtěla domů a brečet a brečet a brečet a jak jsem strašně něchtěla v pondělí na školu nastoupit (no řekněte,je normální na spící spolužačku napatlat zubní pastu a ještě jí před spaní zakouřit celou ložnici i když víte,že snad jako jediná ze třídy nekouří? ). Celý další dva dny jsem skoro celé probrečela :( Naštěstí rodiče dobře zareagovali a okamžitě začali jednat. V pondělí jsem zůstala doma a učila se na druhý den na příjimací zkoušky na Židovské gymnázium (Lauderovy školy) do Prahy. Totálně jsem zapoměla matiku a tak jsem lítala po ssousedech,aby mi pomohly vypočítat příklad.Druhý den jsem jela do Prahy na přijímačky,které se skládaly asi z pěti naprosto těžkých testů,ze kterých jsem měla hrozný pocit a začala jsem si znovu zoufat.

Zámecký park a Halberstadt

29. srpna 2011 v 15:39 | iness |  Iness
Ahoj,
prázdniny se šíleným krátí a adapťák a nový školní rok se neodvratně blíží :( Proto se snažím užívat si poslední zbytky prázdnin jak nejlépe to jde. Minulý týden jsem se sestrou rozhodly,že pojedeme do nedaleké vesnice Vrchotovy Janovice na zámek a do zámeckého parku na piknik. Od rána jsem smažila cukety a balila :),vytiskly jsme mapku a jely. Bohužel cestou začalo trochu poprchávat, nicméně jsme to nevzdávaly a jely dál,až jsme přijely na místo určení. V tu ránu jsem si ale vzpoměla,že jsem náš oběd nechala doma! :) Otočily jsme se,doma se naobědvaly (ještě jsem stačila upéct buchtu:) a vyjely znovu,tentokrát už bez mapky :) Nic jsme doma naštěstí nezapoměly a našly si v parku poklidné místečko a začaly piknikovat. Snědly jsem buchtu a četly si a válely se. Po dicela dlouhé době,jsme šly na prohlídku. Na zámku jsem už byla před tím několikrát ale i tentokrát se mi tam líbilo.Pak jsme jely domů :)
Druhý den jsem s Lady Letty s ještě jednou spolužačkou jely navštívit do vedlejší vesničky češtinářku ze základky. Seděly jsme na zahradě,pily domácí Mojito,povídaly si a oslyntával nás její velký pes :) Dobře jsme se bavily a ani jsme si neuvědomovaly,že už tam sedíme pět hodin! Ani nedokážu pořádně říct,jak se mi bude po jejích hodinách češtiny stýskat! :(
V sobotu ráno jsem jela s rodinou a babičkou na víkend do německého města Halberstadtu. Jely jsme šest hodin,než jsme dojely k hotelu,kde jsme byli na jednu noc ubitovaní. Prohlíželi jsme si město,asi tři hodiny nakupovali v pasáži,HM a New Yorkeru :)a večer zašli do Španělské restaurace. Druhý den jsme se koukli na tamní nádraží a vyrazili tu několiksetkilometrovou cesty zpátky domů.
Celou dobu jsem měla foťák u sebe a nafotila jsem pro vás pár snímků.

Moje nožky v parku :)

Řím

19. srpna 2011 v 16:31 | iness |  Iness


Ahoj,
včera jsem se vrátila z dovolené v Římě. Domů jsem přijela až v půl deváté a byla jsem unavená z cesty,proto píšu až dneska. :)
V sobotu ráno jsem byla hrozně nervózní z cesty letadlem. Na letišti ale byly hodné letušky a poradily nám co máme dělat a kam máme jít,takže nám letadlo neuletělo. Vzala jsem si Kinedryl,aby mi nebylo špatně a pak jsme nasedli a začalo se startovat. Byl to hrozně divný pocit,nezálehaly mi uši ale cítila jsem v hlavě takový divný tlak. Naštěstí na palubě nebyl žádný terorista a ani jsme neztroskotaly :) Letěly jsme chvílema i nad mořem,které bylo krásně modré. Na Italském letišti byl hrozný zmatek spoustu lidí a mi jsme nevěděly kam jít a už vůbec jak se dostat do Říma! Naštěstí nás oslovil jeden taxikář a nějak jsem s ním domluvily,že nás sveze až před dům,kde jsme bydleli.
Hned jak jsme vešli na pokoj,pustili se do nás komáři a pořád,pořád tam byli i když jsem si koupily Raidy!! V jednu chvíli jsem měla na jedné noze 14 štípanců a to ještě nebyl zdaleka konec :) Po celou dobu pobytu jsem chodily po Římských památkách. Vatikán byl od nás jenom 5 minut pěšky a skoro všude jsem i pěšky došoly,maximálně jsme jely pár stanic autobusem. Byli jsem tedy ve Vatikánu (asi 4krát:) a v katedrále, šly jsme na Andělský hrad, do Kolosea,do Kalistových katakobm a spoustu,spoustu kostelů a chrámů :) Na jeden den jsme jeli vlakem k moři a cestou jsme míjely pole melounou.
Každý den bylo neuvěřitelné horko,tak jsme se na odpoledne (pokud to šlo vracely na pokoj,kde jsme odpočívali a hráli různé stolní hry a karty až do večera.
Byli jsem párkrát v restauraci na jídle,ale člověk v těch vedrech neměl moc chuť k jídlu nebo hlad a měla jsem výbornou obří mentolovou a oranžovou melounovou zmrzlinu :)
Mám tolik zážitků,že je ani všechny nedokážu vypsat. Hrozně se mi tam líbilo a naneštěstí jsem tak přizpůsobivý člověk,že si během pár dnů zvyknu na cizí prostředí a vůbec se mi nechce domů se vracet ke starému stereotypu. Proto se mi vůbec nechtělo do studených,nudných a usedlých Čech.Nejradši bych ještě zůstala v Římě a hrála karty a procházela se po památkách a jedla jednu zmrzlinu za druhou :(
Samozdřejmě,jsem nezapoměla fotit a proto vám se pár fotek i dám.

Další články